Struktura a druhové složení. Asociaci tvoří porosty třtiny šedavé (Calamagrostis canescens), které jsou zpravidla 1,2–1,5 m vysoké, rozvolněné nebo hustě zapojené. Přimíšeny bývají druhy rákosin (např. Carex acuta, Galium palustre agg., Lysimachia vulgaris a Lythrum salicaria), druhy vlhkých luk (např. Filipendula ulmaria), rašeliništní druhy (např. Potentilla palustris) a mladí jedinci vlhkomilných dřevin (zejména Alnus glutinosa a Salix cinerea). V porostech se nachází zpravidla 5–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–16 m². Mechové patro je často vyvinuto a může mít i poměrně velkou pokryvnost. Často se v něm vyskytuje Calliergonella cuspidata, na rašelinných půdách také rašeliníky (např. Sphagnum fimbriatum a S. recurvum s. l.).
Stanoviště. Carici-Calamagrostietum canescentis se vyskytuje na minerálních i rašelinných půdách v komplexech rákosin kolem rybníků, vlhkých luk nebo rašelinišť. Porůstá stanoviště, kde při vyšších stavech vody dosahuje hladina k povrchu půdy nebo krátkodobě i 10–20 cm nad něj. Zaplavení obvykle trvá jen krátce. V litorálech rybníků se proto obvykle vyskytuje až za zónou rákosin asociace Phragmitetum australis a vysokých ostřic asociací Caricetum elatae a Caricetum gracilis (Hroudová et al. 1988a). Na často zaplavovaných místech se vytvářejí přechodné porosty k těmto třem asociacím. Naproti tomu na místech méně ovlivněných zaplavováním se častěji uchycují dřeviny. V komplexech vlhkých luk a rašelinišť navazuje Carici-Calamagrostietum canescentis na různá společenstva v závislosti na sukcesním stáří a managementu. V horní vrstvě půdy je udáváno pH 4,5–5,5 (Ostrý & Zákravský 1988). Při srovnání různých mokřadních společenstev v litorálu rybníka Rožmberk bylo zjištěno, že půdy této asociace obsahují celoročně méně dusíku a vápníku než Caricetum gracilis a Glycerietum maximae, přibližně stejně fosforu jako Glycerietum maximae a méně fosforu než Caricetum gracilis (Ostrý & Zákravský 1988).
Dynamika a management. Carici-Calamagrostietum canescentis je sukcesně pokročilým společenstvem přirozeně se zazemňujících litorálů rybníků a rašelinišť. Může se vyvíjet z asociace Caricetum elatae, při čemž se semenáče Calamagrostis canescens uchycují na odumírajících trsech Carex elata, až třtina postupně vytvoří souvislý porost a přeroste původní ostřicovou vegetaci (Jílek 1958). Může vznikat i zarůstáním porostů asociace Caricetum gracilis při dlouhodobém poklesu hladiny podzemní vody. Na rašeliništích se může vyvíjet při přirozené sukcesi tehdy, když vrstva organického sedimentu doroste do výšky, kam podzemní voda zasahuje jen při vyšších stavech. Častěji se však na rašeliništích vytváří po poklesu hladiny podzemní vody po odvodnění nebo možná také po obohacení podzemní vody živinami. Díky rychlému klonálnímu růstu se Calamagrostis canescens na takových stanovištích expanzivně šíří. Porosty se mohou vyvinout i v pozdějších fázích zarůstání odvodňovacích kanálů a ploch po těžbě rašeliny. Občasný vzrůst hladiny podzemní vody v porostech C. canescens může omezovat uchycování semenáčů dřevin a blokovat sukcesi mokřadních vrbin a olšin. Pokud však následuje několik sušších let za sebou nebo dojde k poklesu hladiny podzemní vody způsobenému činností člověka, v porostech se šíří zejména Salix cinerea nebo Alnus glutinosa a vzniká mokřadní vrbina nebo olšina.
Variabilita. Asociace má dvě výrazné varianty, které se liší výskytem na minerálních a organických půdách:
Varianta Filipendula ulmaria (MCG07a) s diagnostickými druhy Angelica sylvestris, Caltha palustris, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Scirpus sylvaticus, Symphytum officinale a Urtica dioica se vyskytuje na minerálních půdách, i když zpravidla s velkým podílem organických látek, a to často v kontaktu s vlhkými loukami svazu Calthion palustris.
Varianta Potentilla palustris (MCG07b) s diagnostickými druhy Agrostis canina, Epilobium palustre, Juncus effusus, Lysimachia thyrsiflora, Potentilla palustris a druhy rodu Sphagnum se vyskytuje na rašelinných půdách v komplexech rašelinišť.
Hospodářský význam a ohrožení. Asociace nemá hospodářský ani ochranářský význam a není ani ohrožena. Má tendenci se rychle šířit v mokřadech postižených poklesem hladiny podzemní vody.