Data ke stažení – druhy a vlastnosti

Schváleno 27. července 2016

  1. Status a účel databáze Pladias

    Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ) včetně dat poskytnutých jinými institucemi nebo jednotlivci (dále „poskytovateli“). Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí. O koncepci databáze, zahrnutí konkrétních datových souborů a poskytování dat rozhoduje řídící rada databáze Pladias (dále „řídící rada“; Příloha 1), která se řídí těmito Pravidly a respektuje dodržování zájmů a práv jednotlivých poskytovatelů.

  2. Ukládání dat do databáze Pladias

    O uložení dílčích datových souborů do databáze rozhoduje řídící rada. Poskytovatel je zodpovědný za získání souhlasu s poskytnutím dat do databáze Pladias ze strany případných dalších subjektů, které mohou mít k datům vlastnická nebo intelektuální práva. Poskytovatel každého dílčího datového souboru stanoví, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou být data z tohoto datového souboru používána nebo poskytována třetím subjektům. Řídící rada podporuje co největší veřejnou dostupnost dat, respektuje však práva poskytovatelů na případné omezení veřejné dostupnosti jejich dat a zodpovídá za dodržování podmínek použití dat stanovených jejich poskytovateli.

  3. Poskytování dat z databáze Pladias

    Databáze Pladias obsahuje
    1. veřejná data volně dostupná, která lze zobrazit nebo stáhnout z webové stránky Pladias bez přihlášení
    2. veřejná data dostupná po registraci, která lze zobrazit nebo stáhnout z webové stránky Pladias po registraci a přihlášení uživatele
    3. neveřejná data

    Veřejná data (volně dostupná i vázaná na registraci) lze použít pro účely základního i aplikovaného vědeckého výzkumu, výuky, ochrany přírody nebo hodnocení stavu životního prostředí. Jejich případné použití pro komerční účely podléhá schválení řídící radou nebo poskytovateli příslušných dat. Za komerční účely se nepovažuje použití dat při řešení dotovaných projektů nebo zpracovávání odborných expertíz státními, vzdělávacími a výzkumnými institucemi a nevládními organizacemi.

    Neveřejná data mohou být poskytnuta na základě žádosti zaslané e-mailem členům řídící rady (Příloha 1). Žádost musí obsahovat vymezení rozsahu potřebných dat, popis účelu jejich použití a specifikaci výsledného produktu (např. publikace, výzkumná zpráva nebo výuková prezentace). Pokud se při využití dat předpokládá spolupráce více osob, je potřeba uvést jejich jmenovitý seznam. O poskytnutí dat o druhových vlastnostech a podmínkách jejich využití pro daný účel rozhoduje jejich poskytovatel nebo, v případě dat o druhových vlastnostech vlastněných MU nebo BÚ nebo dat o rozšíření, řídící rada.

  4. Povinnosti uživatelů dat z databáze Pladias

    Při použití jakýchkoliv dat z databáze Pladias (včetně map rozšíření) v publikacích, výzkumných zprávách nebo výukových a veřejných prezentacích je uživatel povinen uvést zdroj dat „Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.org“ nebo (zejména ve vědecké literatuře) citaci článku se základním popisem této databáze (poté, co bude publikován). Při použití dat o rozšíření kromě toho uživatel uvádí citaci článku o databázi rozšíření druhů (poté, co bude publikován) a při použití konkrétních dat o vlastnostech druhů nebo druhových seznamů uvádí také příslušné originální zdroje citované v databázi Pladias. Při použití textů nebo obrázků, které databáze Pladias přímo přebírá z publikovaných zdrojů (zejména Květena České republiky, Vegetace České republiky, Fytokartografické syntézy České republiky a články s mapami rozšíření z časopisu Preslia), cituje uživatel pouze tyto publikované zdroje. Při použití obrázků rostlin nebo vegetačních typů z webových stránek databáze Pladias je uživatel povinen citovat autora obrázku a zdroj „www.pladias.org“.

Veřejná ani neveřejná data získaná z databáze Pladias nelze předávat dalším institucím nebo osobám nebo je vystavovat na internetu. Výjimkou je jejich sdílení se spolupracovníky pracujícími na projektu, který konkrétní data využívá (u neveřejných dat po předchozím schválení poskytovatelem nebo řídící radou).

Uživatel dat získaných z databáze Pladias spolupracuje na zlepšování kvality databáze hlášením případných zjištěných chyb v datech řídící radě nebo poskytovateli příslušného datového souboru.


Příloha 1 Pravidla správy a použití databáze Pladias
Řídící rada databáze Pladias ustavená od 1. ledna 2016 má toto složení

  • Jiří Danihelka, danihel@sci.muni.cz, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Botanický ústav AV ČR
  • Milan Chytrý, chytry@sci.muni.cz, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
  • Zdeněk Kaplan, zdenek.kaplan@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR
  • Petr Pyšek, pysek@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR
  • Jan Wild, jan.wild@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR

Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky obsahuje 3557 druhů (plus 194 dalších poddruhů) a 609 (plus 13 dalších nothospecií) hybridů. Z nich je 2256 druhů původních, 464 zdomácnělých (228 archeofytů and 236 neofytů) a 837 přechodně zavlečených. Dále je zahrnuto 324 taxonů pěstovaných rostlin.

Zdroj dat a citace

Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811.

Seznam zahrnuje 4626 taxonů cévnatých rostlin včetně hybridů, taxonů pěstovaných rostlin a agregátů, které byly použity v Klíči ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002).

Zdroj dat a citace

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun, Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. – Academia, Praha.

Katalog zahrnuje nepůvodní (zavlečené) taxony cévnatých rostlin, tj. takové, které se na území České republiky dostaly v důsledku činnosti člověka z území, ve kterém jsou původní, anebo přirozenou cestou z území, ve kterém jsou nepůvodní. Jsou rozděleny podle toho, zda byly na území České republiky zavlečeny v předkolumbovském období (archeofyty), nebo v novověku (neofyty). Další kategorií nepůvodních taxonů jsou taxony pěstované, ale dosud nezplanělé.

Nepůvodní taxony jsou rozděleny do tří skupin v závislosti na stupni jejich zapojení do místní flóry. Taxony přechodně zavlečené jsou taxony, jejichž přežívání v území závisí na opakovaném přísunu diaspor v důsledku lidské činnosti; pokud se rozmnožují mimo kulturu, pak pouze přechodně. Taxony zdomácnělé (naturalizované) jsou nepůvodní taxony, které se v území pravidelně rozmnožují po dlouhou dobu a nezávisle na činnosti člověka. Taxony invazní jsou zdomácnělé taxony, které se v území rychle šíří na značné vzdálenosti od mateřské populace a zpravidla na rozsáhlém území.

Katalog uvádí i další údaje o nepůvodních taxonech, jako je jejich geografický původ a způsob zavlečení.

Zdroj dat a citace

Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255.

Údaj o výskytu taxonu v biotopech České republiky založený na datech z České národní fytocenologické databáze (Chytrý & Rafajová 2003) a jejich expertní revize a doplnění na základě literatury a terénní zkušenosti, zejména pro vzácné a taxonomicky obtížné taxony. Použitá klasifikace rozlišuje 88 základních biotopů sdružených do 13 širších biotopů, které definují Sádlo et al. (2007: Appendix 1):

  • 1 Vegetace skal, sutí a zdí
    • 1A Vápnité skály
    • 1B Bazické skály a droliny
    • 1C Zdi
    • 1D Pohyblivé vápnité sutě
  • 2 Vegetace alpínských a subalpínských trávníků
    • 2A Alpínské trávníky na silikátech
    • 2B Subalpínská vysokobylinná vegetace
  • 3 Vodní vegetace
    • 3A Makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních stojatých vod
    • 3B Makrofytní vegetace vodních toků
    • 3C Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní
  • 4 Mokřadní a pobřežní bylinná vegetace
    • 4A Rákosiny eutrofních stojatých vod
    • 4B Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty
    • 4C Eutrofní vegetace bahnitých substrátů
    • 4D Říční rákosiny
    • 4E Pobřežní vegetace toků
    • 4F Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů
    • 4G Vegetace vysokých ostřic
    • 4H Vegetace nízkých jednoletých vlhkomilných bylin
    • 4I Vegetace nitrofilních jednoletých vlhkomilných bylin
    • 4J Štěrkové říční náplavy
    • 4K Devětsilové lemy horských potoků
    • 4L Nitrofilní bylinné lemy nížinných řek
  • 5 Vegetace pramenišť a rašelinišť
    • 5G Vrchoviště
    • 5A Pěnovcová prameniště
    • 5B Nížinná až horská prameniště bez tvorby pěnovců
    • 5C Subalpínská prameniště
    • 5D Vápnitá slatiniště
    • 5E Kyselá mechová slatiniště a rašelinné louky
    • 5F Přechodová rašeliniště
    • 5H Vlhké rašelinné půdy a vrchovištní šlenky
  • 6 Louky a mezofilní pastviny
    • 6A Mezofilní ovsíkové louky
    • 6B Horské mezické louky
    • 6C Pastviny a parkové trávníky
    • 6D Aluviální louky nížinných řek
    • 6E Vlhké pcháčové louky
    • 6F Střídavě vlhké bezkolencové louky
    • 6G Vegetace vlhkých narušovaných půd
  • 7 Acidofilní trávníky
    • 7A Subalpínské a horské acidofilní trávníky
    • 7B Submontánní smilkové trávníky
  • 8 Suché trávníky
    • 8A Hercynské suché trávníky skalních výchozů
    • 8B Submediteránní suché trávníky skalních výchozů
    • 8C Úzkolisté subkontinentální stepi
    • 8D Širokolisté suché trávníky
    • 8E Acidofilní suché trávníky
    • 8F Teplomilná vegetace lesních lemů
  • 9 Trávníky písčin a vegetace skalních výchozů
    • 9B Otevřené trávníky kyselých písčin
    • 9C Kostřavové trávníky kyselých písčin
    • 9D Panonské stepní trávníky na písku
    • 9E Acidofilní vegetace jarních efemér a sukulentů
    • 9F Bazifilní vegetace jarních efemér a sukulentů
  • 10 Vegetace slanisk
    • 10G Kontinentální vegetace jednoletých halofilních trav
    • 10H Vnitrozemská vegetace sukulentních halofytů
    • 10I Vnitrozemské slané louky
    • 10J Slané stepi
  • 11 Vřesoviště a křoviny
    • 11A Suchá nížinná až subalpínská vřesoviště
    • 11D Kosodřevina
    • 11H Subalpínské listnaté křoviny
    • 11I Mokřadní vrbiny
    • 11J Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů
    • 11L Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
    • 11N Nízké xerofilní křoviny
    • 11R Křoviny a pionýrské lesíky lesních pasek
  • 12 Lesy
    • 12L Boreokontinentální bory
    • 12O Perialpidské bory
    • 12A Mokřadní olšiny
    • 12B Lužní lesy
    • 12C Dubohabřiny
    • 12D Suťové lesy
    • 12E Květnaté bučiny
    • 12F Vápnomilné bučiny
    • 12G Acidofilní bučiny
    • 12H Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy
    • 12I Subkontinentální teplomilné doubravy
    • 12J Acidofilní teplomilné doubravy
    • 12K Acidofilní doubravy
    • 12P Rašelinné bory
    • 12Q Rašelinné březiny
    • 12R Acidofilní smrčiny
    • 12S Vysokobylinné smrčiny
    • 12T Akátiny
    • 12U Lesní kultury nepůvodních listnatých dřevin
    • 12V Smrkové kultury
    • 12W Borové a modřínové kultury
  • 13 Antropogenní vegetace
    • 13A Jednoletá ruderální vegetace
    • 13B Jednoletá vegetace polních plevelů
    • 13C Jednoletá vegetace sešlapávaných stanovišť
    • 13D Vytrvalá teplomilná ruderální vegetace
    • 13E Vytrvalá nitrofilní bylinná vegetace mezických stanovišť
    • 13F Bylinná vegetace lesních pasek a ostružiníkové křoviny

    Výskyt taxonu v každém biotopu je hodnocen čtyřstupňovou stupnicí:

    • 1 – výskyt – taxon se v biotopu vyskytuje, ale nemá zde ekologické optimum, často je zde vzácný
    • 2 – optimum – biotop nebo jeho část je ekologickým optimem taxonu
    • 3 – dominanta – taxon má v biotopu ekologické optimum a dosahuje zde často pokryvnosti vyšší než 25 % v plochách o velikosti ≥ 10 m2 v bylinné vegetaci nebo o velikosti ≥ 100 m2 v lesní a křovinné vegetaci
    • 4 – konstantní dominanta – taxon je dominantou podle definice v předchozím bodě a současně určuje fyziognomii biotopu (např. vřes obecný ve vřesovišti) a vyskytuje se na alespoň 40 % lokalit biotopu

    Zdroj dat a citace

    Sádlo J., Chytrý M. & Pyšek P. (2007): Regional species pools of vascular plants in habitats of the Czech Republic. – Preslia 79: 303–321.

    Další literatura

    Chytrý M. & Rafajová M. (2003): Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. – Preslia 75: 1–15.

Indikační hodnoty jsou vyjádřeny pomocí ordinálních stupnic, které definovali Ellenberg et al. (1991). Hodnoty jednotlivých taxonů upravili a rozšířili pro českou flóru Chytrý et al. (2018). Indikační hodnoty byly sestaveny pro šest faktorů:

Světlo – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na světlo. Indikační hodnoty pro stromy se vztahují k mladým jedincům rostoucím v bylinném nebo keřovém patře.

Teplota – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na teplotu.

Vlhkost – stupnice od 1 do 12, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na vlhkost.

Reakce – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vazbu na bazičtější prostředí. V kyselých prostředích tato indikační hodnota vyjadřuje variabilitu v pH, zatímco v prostředích neutrálních nebo bazických vyjadřuje spíš koncentraci vápníku.

Živiny – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na dostupnost živin, zejména dusíku a fosforu, případně také větší primární produktivitu stanoviště.

Salinita – stupnice od 0 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší schopnost rostlin tolerovat prostředí s větší koncentrací lehce rozpustných solí, zejména síranů, chloridů a uhličitanů sodíku, draslíku, vápníku a hořčíku.

Datový soubor ke stažení obsahuje sloupce L (světlo), T (teplota), M (vlhkost), R (reakce), N (živiny) a S (salinita), v nichž jsou uvedeny numerické hodnoty pro všechny taxony s výjimkou parazitických epifytů. Ve sloupcích Lx, Tx, Mx, Rx a Nx jsou numerické hodnoty nahrazeny hodnotou „x“ u generalistů. Výpočty průměrné indikační hodnoty pro lokality nebo fytocenologické snímky by měly být prováděny s těmito sloupci po vypuštění hodnot „x“, protože zahrnutí generalistů do výpočtu zhoršuje přesnost odhadu faktorů prostředí. Generalisty jsme nedefinovali pro salinitu, proto průměrné hodnoty u salinity by měly být počítány s použitím hodnot ve sloupci S (zde je nutno do výpočtu zahrnout i hodnoty 0).

Zdroj dat a citace

Chytrý M., Tichý L., Dřevojan P., Sádlo J. & Zelený D. (2018): Ellenberg-type indicator values for the Czech flora. – Preslia 90.

Další literatura

Ellenberg H., Weber H. E., Düll R., Wirth V., Werner W. & Paulißen D. (1991): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. – Scr. Geobot. 18: 1–248.

Jednotka šíření (diaspora) - stáhnout ?
Strategie šíření - stáhnout ?

Vazba na lesní prostředí

?
Vazba na lesní prostředí v termofytiku - stáhnout
Vazba na lesní prostředí v mezofytiku a oreofytiku - stáhnout

Diagnostické taxony

?
Diagnostické taxony tříd - stáhnout
Diagnostické taxony svazů - stáhnout
Diagnostické taxony asociací - stáhnout

Konstantní taxony

?
Konstantní taxony tříd - stáhnout
Konstantní taxony svazů - stáhnout
Konstantní taxony asociací - stáhnout

Dominantní taxony

?
Dominantní taxony asociací - stáhnout

Indexy ekologické specializace

?
Index ekologické specializace ve všech vegetačních typech - stáhnout
Index ekologické specializace v nelesní vegetaci - stáhnout
Index ekologické specializace v lesní vegetaci - stáhnout
Červený seznam 2017 (národní kategorie ohrožení) - stáhnout ?
Červený seznam 2017 (kategorie ohrožení IUCN) - stáhnout ?
Zákonná ochrana - stáhnout ?
Červený seznam 2012 - stáhnout ?

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací