Struktura a druhové složení. Na vlhkých loukách této asociace dominují trávy a širokolisté byliny, z nichž pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) může v létě udávat vzhled porostu a dosahovat výšky až 160 cm. Výška porostu se pohybuje většinou kolem 1 m a pokryvnost se blíží 100 %. Jako subdominanty se na eutrofizovaných stanovištích mohou uplatňovat tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). Druhová bohatost se na sečených loukách pohybuje v rozmezí 30–45 druhů cévnatých rostlin na 16–25 m², na opuštěných plochách se však snižuje. V některých případech ovlivňují strukturu společenstva nápadné bulty ostřice Carex paniculata nebo ojedinělé trsy C. cespitosa, mezi nimiž i na nichž rostou ostatní druhy. V nivách mohou místy převládat vysoké výběžkaté ostřice, zejména Carex acuta a C. acutiformis. Mechové patro může dosáhnout pokryvnosti až 70 %, na vysoce produktivních loukách je však dosti potlačeno.

Stanoviště. Společenstvo osídluje podmáčené údolní nebo svahové polohy od nížin do podhůří, nejčastěji v rozmezí nadmořských výšek 350–550 m. Vyskytuje se rovněž na okrajích rákosin (Duchoslav 1997). Půdy se vyznačují vysoko položenou hladinou podzemní vody, která však může v pozdním létě klesnout až do hloubky kolem 1 m (Balátová-Tuláčková et al. 1977). Na jaře a po silných deštích naopak může hladina vody dosáhnout povrchu půdy. V Českém masivu se asociace vyskytuje na různých typech alespoň v minulosti sečených mokřadů, a to od přeplavovaných potočních niv a okrajů rybníků až po živinami obohacená svahová prameniště. Půdním typem je nejčastěji glej a vzácněji pseudoglej, v nivách případně i glejová fluvizem. Půdy jsou jen mírně kyselé nebo neutrální až slabě bazické, někdy v horní části profilu zrašelinělé. Obsah vápníku je oproti ostatním hercynským vlhkým loukám relativně vysoký, koncentrace vodíkových a hlinitých iontů jsou oproti tomu extrémně nízké (Hájek & Hájková 2004). V některých oblastech, např. v karpatské části České republiky, má asociace optimum na živinami bohatých půdách v nivách potoků a menších řek s dobrým zásobením dusíkem a draslíkem, vzácněji se zde vyskytuje na eutrofizovaných prameništích v nižších a teplejších polohách.

Dynamika a management. Společenstvo vzniklo zpravidla jako náhradní vegetace olšin, případně zamokřením mezofilních luk nebo pastvin. Při dlouhodobých změnách vodního režimu a přístupnosti živin se může změnit například ve společenstva vysokých ostřic a rákosin nebo ovsíkových luk. Porosty byly v minulosti jednou až dvakrát ročně sečeny, v závislosti na produktivitě stanoviště. Po ukončení pravidelné seče se na živinami bohatých a relativně vápnitých stanovištích vyvíjejí monodominantní, vysoce produktivní a druhově chudá tužebníková lada nebo sukcese postupuje rovnou k porostům mokřadních vrbin nebo olšin. Cirsium oleraceum však často přetrvává a plodí i v těchto sukcesně pokročilých typech vegetace.

Variabilita. Na základě druhového složení lze rozlišit četné přechodné typy k jiným asociacím svazu Calthion palustris i jiných svazů, pro které bylo v literatuře popsáno několik subasociací (Balátová-Tuláčková in Rybníček et al. 1984). Většina z nich je však jen nevýrazně diferencovaná, vzácná nebo rozlišitelná jen lokálně. V tomto přehledu proto rozlišujeme pouze dvě hlavní varianty:

Varianta Ranunculus repens (TDF01a) s diagnostickými druhy Carex hirta, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Festuca pratensis, Holcus lanatus, Lysimachia nummularia, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia a Trifolium hybridum tvoří přechod k aluviálním psárkovým loukám a vyskytuje se převážně na minerální půdě v širokých aluviích s častějšími záplavami, ale s letním vysycháním půdy.

Varianta Cirsium palustre (TDF01b) s diagnostickými druhy Avenula pubescens, Carex panicea, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Eriophorum angustifolium, Festuca rubra agg., Potentilla erecta a Valeriana dioica je přechodem k asociaci Angelico sylvestris-Cirsietum palustris. Je zastoupena na minerálně chudších, kyselých půdách, často s příznaky rašelinění. Zčásti odpovídá subasociaci Angelico-Cirsietum oleracei caricetosum fuscae Tüxen 1937.

Hospodářský význam a ohrožení. Přímý ekonomický význam, spočívající v produkci sena a steliva, je v současné době poněkud zatlačen do pozadí. Stále více převažují porosty sečené jen pro uchování genofondu ohrožených druhů mokřadních a lučních rostlin. Z krajinně-ekologické perspektivy jsou porosty asociace účinným filtrem podzemních vod. Existence společenstev je ohrožena odvodněním nebo naopak hloubením rybníčků a tůněk, silnou eutrofizací a dlouhodobým neobhospodařováním. Pokud přibývá živin a seč se stává nepravidelnou, klesá druhová bohatost a ubývá ohrožených druhů.