Vegetaci svazu Sphagno-Utricularion tvoří druhově chudá společenstva osídlující mělké rašeliništní tůně. Porosty mají jednoduchou vertikální strukturu se submerzní vrstvou bublinatek (Utricularia intermedia. U. minor. U. ochroleuca a na jediné v současné době ověřené lokalitě v České republice i U. bremii) a mechorostů. V mechovém patře převažují zástupci čeledi Amblystegiaceae nebo rašeliníky (Sphagnum spp.). Nad vodní hladinu vyčnívají květonosné lodyhy bublinatek a vtroušené druhy z okolních rašelinišť, případně vodní a mokřadní rostliny z kontaktních společenstev.
Vegetace malých bublinatek osídluje tůně s oligotrofní nebo dystrofní, popřípadě mezotrofní vodou v přechodových nebo prameništních rašeliništích a slatiništích. Substrát dna může být organogenní, písčitý nebo tvořený vápnitými sedimenty. Tato vegetace vyžaduje stálé zaplavení vodou. Opakovaný pokles hladiny podzemní vody pod úroveň mechového patra vede k zániku společenstev. Při současné eutrofizaci krajiny a poklesu hladiny podzemních vod se urychluje sukcese a zarůstání dřevinami. V posledních třiceti letech vegetace malých bublinatek silně ustoupila a stala se velmi vzácnou.
Svaz Sphagno-Utricularion je rozšířen v severozápadní a severní Evropě, např. v Německu (Pott 1995), Polsku (Matuszkiewicz 2007) a Skandinávii (Dierßen 1996). Ve střední Evropě se vyskytuje jen ve fragmentech, vzácně například v Rakousku (Wallnöfer in Grabherr & Mucina 1993: 182–187) a na Slovensku (Valachovič & Oťaheľová in Valachovič 2001: 375–390). U nás zahrnuje tři asociace: Sparganio minimi-Utricularietum intermediae. Sphagno-Utricularietum ochroleucae a Scorpidio scorpioidis-Utricularietum. První asociace se vyskytuje v místech s nejhlubší vodou a spíše na nevápnitém podloží, druhá porůstá mělčí tůňky a okraje hlubších tůní s mírně kyselou vodou na organogenních nebo písčitých podkladech a třetí osídluje obdobná stanoviště na vápníkem bohatších substrátech.
Někteří autoři (Pietsch 1965, Wallnöfer in Grabherr & Mucina 1993, Pott 1995, Valachovič & Oťaheľová in Valachovič 2001: 375–390) rozdělují svaz Sphagno-Utricularion na dva svazy: svaz Sphagno-Utricularion Müller et Görs 1960 s. str., který zahrnuje společenstva vod s malým obsahem uhličitanů, a svaz Scorpidio-Utricularion minoris Pietsch 1964, zahrnující společenstva minerálně bohatých vod. Jelikož je vegetace bublinatek v České republice velmi vzácná, fragmentární a často se vyskytuje na dosti odlišných stanovištích než v suboceánicky laděných boreálních oblastech, řadíme všechny typy společenstev s bublinatkami do jediného svazu Sphagno-Utricularion Müller et Görs 1960 (analogickou koncepci přijímají například Dierßen 1996, Dierßen in Oberdorfer 1998: 193–198 a Matuszkiewicz 2007).