Asociace TDC04

Prunello vulgaris-Ranunculetum repentis Winterhoff 1963

Vegetace lesních cest

nové hledání

Struktura a druhové složení. Společenstvo tvoří nízké rozvolněné porosty s převahou hemikryptofytů, které dobře snášejí sešlap. Na silněji narušovaných stanovištích je poměrně hojná a místy až dominantní severoamerická sítina tenká (Juncus tenuis), kterou s větší pokryvností doprovázejí trávy jílek vytrvalý (Lolium perenne) a psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera). Naopak na plochách jen mírně ovlivněných sešlapem se vyvíjejí porosty s dominantním černohlávkem černým (Prunella vulgaris). Pravidelně se vyskytuje jednoletá tráva lipnice roční (Poa annua), která je hojná na narušovaných a živinami bohatších stanovištích. Počet druhů se zpravidla pohybuje mezi 10–15 na plochách 5–10 m². Mechové patro je často vyvinuto a má pokryvnost kolem 10 %.

Stanoviště. Prunello-Ranunculetum osídluje mírně sešlapávaná nebo i více narušovaná stanoviště na lesních cestách. Nejčastěji bývá vyvinuto ve středovém pruhu a v různě širokých lemech podél nezpevněných cest. Osídluje také krajnice lesních silnic, plochy používané jako skládky dřeva a paseky. V nelesní krajině se tyto porosty vyvíjejí na pěšinách v loukách a vzácně i na březích rybníků. Půdy jsou různorodé, od těžkých jílovitých až po lehké písčité nebo štěrkovité. Stanoviště jsou převážně zastíněná, ale místy i osluněná, vlhká a často přechodně zamokřená, zvláště ve vyjetých kolejích na hlinitých cestách.

Dynamika a management. Na utváření porostů asociace Prunello-Ranunculetum má vliv zejména mechanické narušování povrchu a poškozování nadzemních částí rostlin. Tyto disturbance však nejsou moc časté, a proto se uplatňují převážně vytrvalé druhy. Některé druhy jsou po lesních cestách bezděčně rozšiřovány člověkem: např. Juncus tenuis nebo Plantago major mají sliznaté osemení, díky kterému snadno ulpívají na podrážkách nebo pneumatikách.

Variabilita. V závislosti na intenzitě a frekvenci narušování stanoviště se porosty liší zastoupením dominantních druhů. Na častěji disturbovaných plochách se vyvíjejí mezernaté porosty s dominujícím Juncus tenuis. Na vlhčích půdách se mohou místy vytvářet i nízké zapojené trávníky s Agrostis stolonifera. Na méně často přejížděných plochách, často na štěrkovitých středních pásech lesních cest a na jejich okrajích, se vyvíjejí druhově bohatší porosty s dominantní Prunella vulgaris.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá hospodářský význam. Z lesních cest ustupuje vlivem zpevňování jejich povrchu hrubým štěrkem a kamením, ale naopak se šíří na nově sešlapávaných plochách.

Syntaxonomická poznámka. Někteří autoři oddělují tuto asociaci do samostatného svazu Plantagini-Prunellion Eliáš 1980 a řádu Plantagini-Prunelletalia Ellmauer et Mucina in Mucina et al. 1993 (Ellmauer & Mucina in Mucina et al. 1993: 297–401). Tyto syntaxony však nemají s výjimkou invazní Juncus tenuis vlastní diagnostické druhy, které by byly odlišné od diagnostických druhů svazu Cynosurion cristati, a proto hodnotíme asociaci Prunello-Ranunculetum jako okrajový typ svazu Cynosurion cristati.

Citace: Simonová D. (2007): Prunello vulgaris-Ranunculetum repentis Winterhoff 1963. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation], p. 205–207, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.