Struktura a druhové složení. Struktura porostů tohoto společenstva je stejně jako u ostatních smilkových trávníků poměrně jednoduchá, tvořená převážně nízkými druhy travin. Vedle dominantní sítiny kostrbaté (Juncus squarrosus) a smilky tuhé (Nardus stricta) jsou poměrně hojně zastoupeny širokolisté byliny a místy se uplatňuje i vřes obecný (Calluna vulgaris). V porostech se vyskytuje zpravidla jen 10–15 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Pravidelnou součástí porostů jsou mechorosty, zejména několik druhů rodů Sphagnum a Polytrichum. V severozápadní Evropě tvoří toto společenstvo přechody mezi smilkovými trávníky a vlhkými vřesovišti s vřesovcem čtyřřadým (Erica tetralix).
Stanoviště. Stanovištěm tohoto společenstva jsou buď ploché a vlhké terénní sníženiny, kde začíná docházet k rašelinění, nebo degradované a odumírající okraje rašelinišť. Půdy jsou proto poměrně hluboké, s velkým podílem rozkládajícího se humolitu, výrazně kyselé, s malou zásobou živin. To je příčinou ne zcela úplného zapojení bylinného patra a bohatého rozvoje patra mechového.
Dynamika a management. Existence asociace Juncetum squarrosi je podmíněna alespoň občasnou sečí, ale vzhledem k jejímu vzácnému a maloplošnému výskytu nejsou žádné bližší poznatky k dispozici. Luční komplexy s jejím výskytem by neměly být hnojeny ani odvodňovány, což ale v současnosti většinou nehrozí. Pokud zůstanou porosty delší dobu nesečeny, lze předpokládat jejich vývoj k olšinám nebo olšovým smrčinám.
Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty, z nichž první je více luční a druhá více rašelinná:
Varianta Agrostis capillaris (TED01a) s diagnostickými druhy Agrostis capillaris, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Carex echinata, C. ovalis, Juncus effusus, J. filiformis a Polytrichastrum formosum představuje poněkud sušší porosty, druhově velmi chudé, s menším zastoupením mechorostů.
Varianta Succisa pratensis (TED01b) se vyznačuje druhy Agrostis canina, Calluna vulgaris, Carex panicea, C. pilulifera, Centaurea jacea, Cirsium palustre, Dactylorhiza fuchsii, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Festuca ovina, Hieracium lachenalii, H. pilosella, Molinia caerulea, Potentilla erecta, Oxycoccus palustris agg., Sanguisorba officinalis, Succisa pratensis, Vaccinium uliginosum, Viola palustris, Aulacomnium palustre, Calliergon stramineum, Polytrichum commune, P. strictum, Sphagnum capillifolium s. lat., S. palustre, S. papillosum a S. recurvum s. lat. Zahrnuje druhově bohaté porosty na stanovištích, kde dlouhodobé zamokření umožňuje růst rašeliníků.
Hospodářský význam a ohrožení. Vzhledem k maloplošnému výskytu a vzácnosti nemá u nás toto společenstvo hospodářský význam, v některých porostech, zvláště vlhčích (varianta Succisa pratensis), se však vyskytují ohrožené druhy rostlin. Ohrožení je dáno způsobem obhospodařování: zásahy do vodního režimu, změny v zásobení živinami nebo dlouhodobá absence seče vedou ke změnám druhového složení.
Syntaxonomická poznámka. Nordhagen (1922) popsal asociaci Juncetum squarrosi na základě porostů se zastoupením silně oceanických druhů (např. Narthecium ossifragum, Plantago maritima, Polygala serpyllifolia) a výskytem boreálně-oceanických nebo boreálních druhů (např. Bistorta vivipara a Cornus suecica). Toto Nordhagenovo jméno je v současnosti používáno německými autory pro široce pojatou asociaci (Rennwald 2000, Peppler-Lisbach & Petersen 2001, Berg in Berg et al. 2004: 290–300), ačkoliv podle Kódu jde o neplatně popsanou asociaci tzv. uppsalské školy. Z toho důvodu ztotožňujeme naše porosty s asociací stejného jména, kterou popsal Oberdorfer (1934) ze Schwarzwaldu a jejíž popis svým druhovým složením mnohem přesněji odpovídá porostům s Juncus squarrosus v České republice.