Asociace SCA01

Gymnocarpietum robertiani Kuhn 1937

Vegetace bazických osypů s bukovincem vápencovým

nové hledání

Struktura a druhové složení. Dominantní druh tohoto pionýrského společenstva, oddenkatá nízká kapradina bukovinec vápencový (Gymnocarpium robertianum), určuje strukturu nižší vrstvy porostů o výšce asi 10–20 cm. Vyšší vrstva je přítomna jen na místech částečně chráněných proti častějšímu pohybu suti, dosahuje výšky 0,5–1 m a sestává z izolovaných trsů nebo roztroušených skupin rostlin, z nichž nejčastější je další suťový specialista Vincetoxicum hirundinaria. Spolu s těmito druhy se uplatňují některé druhy skalních štěrbin (např. Asplenium trichomanes, zejména subsp. quadrivalens, a Cystopteris fragilis), suchých trávníků (např. Koeleria macrantha a Sanguisorba minor), květnatých lemů a luk (např. Arrhenatherum elatius, Galium album subsp. album a Origanum vulgare), nitrofilních lemů (např. Geranium robertianum a Urtica dioica), pasek (např. Fragaria vesca a Rubus idaeus) a lesního porostu (např. Carex digitata, Poa nemoralis a Viola collina). V porostech se zpravidla vyskytuje kolem 10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Na místech s poněkud stabilizovanou sutí bývá v porostech vytvořeno mechové patro s různými pleurokarpními i polštářovitými akrokarpními mechy.

Stanoviště. Společenstvo kolonizuje mírně pohyblivé nebo periodicky stabilizované sutě. Podkladem jsou nejčastěji vápence a tvrdé slínovce, ale i bazické vyvřeliny, jako je spilit. Nejčastěji se vyskytuje na polostinných nebo stinných místech a v dolních nebo bočních částech osypů s humózní půdou. Je běžnější na přirozeně vzniklých sutích, zatímco na antropogenních sutích jsou jeho výskyty vzácné a plošně omezené. Pravděpodobnou příčinou je, že bukovinec jako pomalu se šířící klonální druh potřebuje k plošnému rozvoji své populace mnoho desítek let v pravidelně disturbovaném prostředí, kde je omezena konkurence. Takové podmínky se zpravidla nestačí vytvořit na rychle se stabilizujících a zarůstajících antropogenních sutích. Vzácné okrajové formy této asociace se vyskytují i na zdech, avšak většina porostů s Gymnocarpium robertianum na zdech svým floristickým složením odpovídá asociaci Asplenietum rutae-murario-trichomanis.

Dynamika a management. Druhově chudé porosty této asociace vznikají při kolonizaci nebo rekolonizaci hlubších a pohyblivých sutí. Druhově nejbohatší porosty, obsahující až kolem 30 druhů cévnatých rostlin na ploše o velikosti 10 m², se vytvářejí na mírně pohyblivých nebo dočasně stabilizovaných sutích s povrchovým zazemněním. Při dalším zazemňování a stabilizaci sutě se už silně prosazují konkurenčně silné druhy suchých trávníků a lesních lemů a diverzita se opět zmenšuje.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo přispívá k stabilizaci sutí. Je útočištěm některých vzácných druhů rostlin, jako je Polystichum aculeatum. Jeho výskyty mohou být ohroženy zarůstáním a lesnickými zásahy.

Citace: Sádlo J. (2009): Gymnocarpietum robertiani Kuhn 1937. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation], p. 452–454, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.