Asociace TDB01

Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957

Horské trojštětové louky s kakostem lesním

nové hledání

Struktura a druhové složení. Středně vzrůstavé horské louky, ve kterých strukturu porostu určují jako nejčastější dominanty trávy kostřava červená (Festuca rubra agg.) a psineček obecný (Agrostis capillaris), méně často hustě zapojený širokolistý kakost lesní (Geranium sylvaticum) s trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens). Další hojné druhy, zejména Alchemilla vulgaris s. l. nebo Cardaminopsis halleri, se uplatňují ve spodním patře porostu. Zpravidla jde o louky hustě zapojené, druhově bohaté, s 35–45 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro bývá vyvinuto s malou pokryvností a jen vzácněji kryje více než polovinu plochy. V tom případě se hojně uplatňuje plazivý pleurokarpní mech Rhytidiadelphus squarrosus.

Stanoviště. Asociace se váže na montánní, místy i submontánní stupeň hor. V Krkonoších se např. vyskytuje zpravidla mezi 550–900 m n. m. (Krahulec et al. 1997). Ve vlhčích, chladnějších údolích nebo v inverzních polohách sestupuje i níže, do oblasti souvislého rozšíření luk svazu Arrhenatherion elatioris (např. v některých krkonošských údolích u Poniklé). Půdy bývají obvykle typu kambizem, hlinité až písčitohlinité, vzácněji s vyšším obsahem jílových částic a humózním A horizontem hlubokým 20–30 cm. Půdní reakce je kyselá a sorpční komplex nenasycený.

Dynamika a management. Geranio-Trisetetum představuje náhradní společenstvo bukových lesů a udržuje se pravidelnou sečí jednou až dvakrát ročně. Při intenzivních každoročních sklizních bez přídatného hnojení se půda časem ochuzuje, přibývá oligotrofních druhů a vývoj spěje ke smilkovým trávníkům. V současnosti však dochází častěji k degradaci po trvalém opuštění porostů. To má za následek expanzi některých bylin vyššího vzrůstu: zpočátku se zpravidla šíří Geranium sylvaticum, později Urtica dioica a dalších druhy. Pro trvalé udržení porostů asociace Geranio-Trisetetum je nezbytná víceméně pravidelná sklizeň sena alespoň jednou ročně s přihnojením po několika letech, v závislosti na přirozené zásobě živin na stanovišti.

Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty:

Varianta Trifolium repens (TDB01a) s diagnostickými druhy Cerastium holosteoides subsp. triviale, Hypericum maculatum, Plantago lanceolata a Prunella vulgaris se vyskytuje na živinami bohatších půdách a z větší části odpovídá subasociaci Geranio-Trisetetum lathyretosum Blažková in Krahulec et al. 1997.

Varianta Deschampsia cespitosa (TDB01b) s diagnostickými druhy Galium uliginosum, Luzula luzuloides, Potentilla erecta a Ranunculus repens zahrnuje porosty na živinami chudších nebo vlhčích půdách.

Hospodářský význam a ohrožení. Porosty asociace Geranio-Trisetetum byly v minulosti hlavním zdrojem horské píce. Se změnou hospodaření a s rozšířením travních kultur, omezením seče a převodem na pastviny porostů této asociace ubývá a mění se jejich druhové složení. Jsou ohroženy zejména v územích s malým, ostrůvkovitým rozšířením, jako jsou Krušné a Orlické hory, Hrubý Jeseník a Šumava, zatímco v Krkonoších a Jizerských horách se zatím udržují v bohatě rozrůzněných formách.

Citace: Blažková D. (2007): Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation], p. 189–191, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.