Struktura a druhové složení. Porosty této asociace dosahují pokryvnosti nejčastěji 80–100 % a výšky 30–50 cm, někdy však až 200 cm. I přes velkou pokryvnost dominantního dvouzubce paprsčitého (Bidens radiata) a někdy i dalších mohutných jednoletých bylin, např. Persicaria lapathifolia a Ranunculus sceleratus, patří toto společenstvo v rámci třídy Bidentetea tripartitae k druhově bohatším. Počet druhů se pohybuje nejčastěji mezi 8 a 15 na plochách o velikosti 4–25 m². K druhové bohatosti přispívají konkurenčně slabší vlhkomilné jednoletky, jako jsou Carex bohemica, Coleanthus.subtilis, Eleocharis ovata a Potentilla supina; jejich výskyt v ostatních asociacích svazu Bidention tripartitae je méně častý. V porostech této asociace v Německu a Francii se vyskytuje i Corrigiola littoralis, která na naše území zasahuje jen okrajově, a to mimo hlavní oblast výskytu Bidens radiata. Mechové patro chybí nebo je jen slabě vyvinuto. Tvoří je zpravidla druhy rodu Physcomitrium.
Stanoviště. Tato vegetace se vyskytuje téměř výhradně na rybnících, velmi vzácně i na sádkách a v přehradních nádržích. Mimo naše území byla zjištěna i na periodicky zaplavovaných místech v nivách velkých řek (Kiesslich et al. 2003, Taran & Tjurin 2006). Optimálně se toto společenstvo vyvíjí na hlubokém, hlinitém, vodou nasyceném bahně. Pod hnědě nebo šedě zbarvenou povrchovou vrstvou substrátu navazuje černě zbarvená sapropelová vrstva sahající i do hloubky několika desítek centimetrů. Substrát je bohatý dusíkem a chudý bázemi; pH zjištěné na našich i zahraničních lokalitách se pohybovalo okolo 4–7 (Schäfer-Guignier 1994, Wisskirchen 1995, Kiesslich et al. 2003, Němcová 2004). Na substrátech o podobných fyzikálních vlastnostech, ale s větším obsahem bazí a případně i lehce rozpustných solí toto společenstvo nahrazuje asociace Rumici maritimi-Ranunculetum scelerati, na trvale zamokřených substrátech s větším podílem organické hmoty asociace Bidentetum cernuae. Klima v oblastech s častým výskytem této vegetace v Evropě je mírně teplé až chladné a mírně vlhké až vlhké. Společenstvo nezasahuje do oblastí s horkými a suchými léty. Výjimkou jsou vzácné výskyty v říčních nivách, pravděpodobně ovlivněné teplotní inverzí (Kiesslich et al. 2003, Bravencová et al. 2007).
Dynamika a management. Přirozeným stanovištěm této vegetace byly pravděpodobně bahnité okraje jezer a říční náplavy. Pro její rozšíření u nás však mělo zásadní význam rybniční hospodaření. Nejlepší podmínky pro její rozvoj byly zřejmě koncem 19. a začátkem 20. století, kdy se již na rybnících mírně hnojilo organickými hnojivy (Ambrož 1939a, Šusta 1995). Po intenzifikaci rybničního hospodaření ve druhé polovině 20. století se původně kyselé substráty na některých lokalitách obohatily bázemi natolik (Hejný et al. 1982a), že přestaly být pro Corrigiolo-Bidentetum radiatae vyhovující; to pak bylo zřejmě nahrazeno porosty asociace Rumici maritimi-Ranunculetum scelerati. Přesto je Corrigiolo-Bidentetum radiatae stále dosti hojné a místy se dokonce šíří, patrně vlivem narůstajícího organického zabahnění rybníků (Hejný 1997). Při udržení současného typu rybničního hospodaření není společenstvo ohroženo. Asociace se na stanovišti vyvíjí po výrazném poklesu vodní hladiny. Semenáčky dominantního druhu Bidens radiata se u nás objevují přibližně od začátku května, v době, kdy rybniční dno již bývá osídleno druhy Coleanthus subtilis, Gnaphalium uliginosum a Limosella aquatica. Do vegetace vstupuje Bidens radiata často společně s druhy Carex bohemica a Eleocharis ovata, jeho vývoj však trvá déle. V době vzniku zapojených porostů druhu Bidens radiata má většina drobných jednoletek už zralé plody. Ve srovnání s většinou společenstev svazu Bidention tripartitae dosahuje Corrigiolo-Bidentetum radiatae svého optima dříve, zpravidla v červnu až červenci. Společenstvo se proto častěji vyskytuje i na plůdkových rybnících, které se už od konce května pomalu napouštějí. Tato vegetace nevyžaduje žádný speciální management s výjimkou periodického snižování vodní hladiny. Na rybnících může být někdy nezbytné její výskyt omezit, např. posečením před květem a odstraněním z rybníka, aby se zabránilo hromadění biomasy a snížila se konkurence pro drobné vlhkomilné jednoletky.
Hospodářský význam a ohrožení. Na některých lokalitách může společenstvo nadměrnou produkcí biomasy působit potíže pro rybářství (Hartman et al. 1998). V hnízdní době poskytuje tato vegetace úkryt vodním ptákům. Je ohrožována výraznou změnou chemismu substrátu, např. na lokalitách s farmovým chovem kachen. V současnosti však tento způsob využití rybníků ustoupil. Potenciálním ohrožením jsou další změny ve využívání rybníků, případně zánik jejich obhospodařování.