Struktura a druhové složení. Fyziognomii společenstva udává řeřišnice hořká Opizova (Cardamine amara subsp. opicii), která je dominantou i diagnostickým druhem. Její porosty dosahují pokryvnosti 70–90 %. Ve svrchní vrstvě bylinného patra se vyskytuje také Aconitum plicatum a Chaerophyllum hirsutum. Spodní vrstvu tvoří stejné druhy jako na ostatních vysokohorských prameništích, např. Caltha palustris, Epilobium alsinifolium, Stellaria alsine a Viola biflora. Mezi konstantní druhy patří i Chrysosplenium alternifolium, jinak typické spíš pro lesní prameniště. Jeho výskyt může souviset se zastíněním nižších vrstvev porostu řeřišnicí a také s výskytem asociace v nižších polohách. Mechové patro je poněkud potlačeno zapojeným bylinným patrem a dosahuje pokryvnosti maximálně 50 %. Dominují v něm stejné druhy jako v ostatních typech vysokohorských pramenišť, nejčastěji Dichodontium palustre, Philonotis seriata a Pohlia wahlenbergii. Hojně zastoupeny jsou také druhy Brachythecium rivulare a Rhizomnium punctatum. V bylinném patře se vyskytuje kolem 10 druhů na plochách 4–16 m², existují však i porosty výrazně chudší nebo výrazně bohatší (až s 20 druhy). Počet druhů závisí hlavně na pokryvnosti dominantní Cardamine amara subsp. opicii. Podobně nevyrovnaná je i druhová bohatost mechového patra, které obsahuje nejčastěji 1–8 druhů na plochách uvedené velikosti.
Stanoviště. Porosty s Cardamine amara subsp. opicii se u nás vyskytují na prameništích v nadmořských výškách 850–1400 m, nejčastěji kolem 1200 m. Nacházejí se buď v supramontánním stupni, tj. na světlinách přirozených smrčin, nebo nad alpínskou hranicí lesa. Osídlují prameniště nebo okraje potůčků na mírnějších svazích a na místech chráněných proti větru. Reakce prameništní vody v tatranských porostech byla naměřena neutrální až slabě kyselá (pH 6,5–7,0) a teplota vody i v létě jen 3,0–3,5 °C (Krajina 1933a).
Dynamika a management. Některé porosty s menší pokryvností Cardamine amara subsp. opicii (např. jen 5–25 %) mohou tvořit přechod buď k vegetaci lesních pramenišť, nebo k vegetaci subalpínských pramenišť podle toho, zda se vyskytují pod, anebo nad alpínskou hranicí lesa. Ke své existenci nepotřebují lidské zásahy. Vyšší přísun živin při pastvě může podpořit řeřišnici a kvůli její silné dominanci jsou pak porosty velmi druhově chudé. Vzhledem k zákazu hospodaření z důvodů ochrany přírody v našich vysokých horách však tento vliv nepřipadá v úvahu. K eutrofizaci ale může docházet na prameništích v blízkosti horských chat.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá žádný hospodářský význam, ale je důležité pro ochranu biodiverzity. Cardamine amara subsp. opicii patří u nás mezi kriticky ohrožené rostliny (Holub & Procházka 2000). Vzhledem k přísné ochraně území s výskytem tohoto společenstva pravděpodobně žádné přímé ohrožení neexistuje. Porosty pod alpínskou hranicí lesa však mohou být narušovány při těžbě dřeva.
Syntaxonomická poznámka. Protože se ve snímkovém materiálu originální diagnózy (Szafer et al. 1923) vyskytují i porosty s malou pokryvností Cardamine amara subsp. opicii a dominujícím Aconitum firmum, vybíráme jako nomenklatorický typ snímek 3 v tab. 15 (Szafer et al. 1923; lectotypus hoc loco designatus), který představuje vegetaci s dominantní C. amara subsp. opicii.