Asociace XBG06

Atriplicetum roseae Forstner in Mucina et al. 1993

Ruderální vegetace s lebedou růžovou

nové hledání

Struktura a druhové složení. Dominantním druhem, který určuje charakter porostů, je lebeda růžová (Atriplex rosea). Lebeda tvoří asi 80 cm vysoké porosty ze statných, hustě větvených jedinců. Spolu s nimi se mohou s nižšími pokryvnostmi vyskytovat také jiné jednoleté ruderální druhy, např. Amaranthus retroflexus, Chenopodium album agg., Conyza canadensis a Sinapis arvensis. V porostech doložených fytocenologickými snímky na plochách o velikosti 2–3 m² se vyskytovalo méně než 10 druhů cévnatých rostlin.

Stanoviště. Společenstvo osídlovalo zejména mechanicky narušované minerální půdy při okrajích cest, na rumištích, okrajích výkopových zářezů nebo u pat rozpadávajících se venkovských zdí (A. Pyšek 1987, Kopecký & Hejný 1992, Mandák 2003b). Atriplex rosea upřednostňuje půdy bohaté vápníkem na osluněných, suchých a teplých místech. Společenstvo s dominancí tohoto druhu rostlo zejména na místech s výraznou plošnou erozí, nedostatkem živin nebo s narušováním půdy a vegetace hrabavou drůbeží nebo sešlapem, což omezovalo konkurenci jiných druhů (A. Pyšek 1986). Na čerstvých štěrkovitých substrátech na haldách se vyskytuje dosud.

Dynamika a management. Kopecký & Lhotská (1990) zaznamenali rychlý ústup společenstva v padesátých letech 20. století v Praze. Na lokality, které dříve zarůstaly vegetací asociace Atriplicetum roseae, se v současnosti šíří jiné druhy rodu Atriplex. Náhlý ústup druhu není jednoduše vysvětlitelný. Příčin může být několik, např. úbytek vhodných stanovišť, nižší konkurenceschopnost druhu vůči jiným jednoletým ruderálním druhům nebo napadení patogeny (Mandák 2003b).

Variabilita. A. Pyšek (1986) zaznamenal výskyt druhu Atriplex rosea nejen ve společenstvech svazu Atriplicion, ale také v sešlapávané vegetaci svazu Coronopodo-Polygonion arenastri a v porostech svazu Malvion neglectae. Dříve patrně existovaly přechody mezi těmito vegetačními typy.

Hospodářský význam a ohrožení. V současné době je Atriplicetum roseae vzácné v celé střední Evropě. Poslední fytocenologické snímky zapsané v České republice pocházejí z roku 1985 (A. Pyšek 1986). Lebeda růžová (Atriplex rosea) je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy České republiky (Holub & Procházka 2000).

Citace: Lososová Z. (2009): Atriplicetum roseae Forstner in Mucina et al. 1993. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation], p. 145–147, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.